Cesta zpět do Almaty

Cesta zpět do Almaty probíhala podobně jako cesta do Astany. Dostal jsem nové spolucestující, dvě padesátileté dámy, které měly rády svůj klid a proto se hodně spalo a málo mluvilo, což mně vyhovovalo. V kupé s námi byl ještě Kajrat, pracovník ministerstva zahraničních věcí, který mě pozval na mezinárodní konferenci, takže zítra se jdu. Astana mi přišla jako město s vesnickým duchem. Ve zkratce, kde nic tu nic. Tři dny na Astanu bohatě stačí a už jsem se těšil zpět do Almaty. Původně jsem měl v úmyslu navštívit ještě město Karaganda, ale podle toho co mi o ni říkali lidé, tak za to nestála.