Můj nový domov

Jak tedy vypadá můj nový pokoj? Dveře do něho vedou z hlavní chodby, zabočíte hned za piánem doprava. Zelená látka zakrývá prosklené dveře, ale moc toho nezakryje. Po vstupu do místnosti upoutá Vaše oči zelený koberec s arabskými vzory a zámecký křišťálový lustr. Skoro jako na zámku. V pokoji je pět křesel různé barvy a různé kolekce, stejně tomu tak je s dvěma gauči. Jeden je zelený a druhý červený. Stůl je hodně starý, a proto když jsem se ho snažil posunout, málem se mi rozložil, proto s ním už moc hýbat nebudu. U okna, které by potřebovalo natřít, protože jeho bílá barva pamatuje bezpochyby první pětiletku, stojí malý skleněný stolek s obrovskou starou televizí, na které jsou zlaté hodiny v podobě letadla. Zbývající místo zaplňují dvě dvojskříně s prosklenými fochy, kde je porcelán všech barev a stylů. Prostě takový mišmaš, co se za ty roky nastřádalo a třeba se z toho někdy bude pít a užívat. Sedl jsem si na gauč, rozhlédl se po místnosti a cítil jsem se jako někde na dobře zachovalé půdě. Začal tedy přizpůsobovat pokoj mým potřebám, poprosil jsem o židli ke stolu a nějaké peřiny na spaní. Za chvíli bylo vše v pokoji připraveno. Nezbývalo tedy, než si dát sprchu, kterou jsem neměl už dva dny. Nikoliv, že bych nechtěl, ale prostě na kolejích jsem nestihl jít v daný čas do sprchy. Vana vypadala trošku jako po útoku bramborářů, a to ji paní před tím, když jsem si vybaloval, drhla. Jak asi vypadala před tím? Alespoň bude teplá voda. Zašel jsem ještě na záchod a přišel jsem na to, že ani tady prkénko není. Naštěstí jsem našel dobré toalety v divadle, takže když bude nejhůř. Checheche…Po vybalení mě chazajka pozvala na čaj a trošku abych pojedl. Seděli jsme v kuchyni, která trošku připomínala ušmudlanou komůrku. Paní se rozhodla přiohřát vzduch a to tím způsobem, že pustila další plynový vařič. Hodně zvláštní způsob topení. Jak už jsem ale někde psal, centrální topení mělo být puštěné 16. října. Někde se ale stala chyba a tak topení stále nejde. Seděli jsme v malinké kuchyni, pili čaj, povídali o sobě a přitom nás hřál oheň z plynových kamen. Jaká to romantika? Chazajka donesla několik alb rodinných fotek z dovolených a ukazovala mi, jak skvělou dceru má. Malinko jsem si chvílemi připadl jako na námluvách. Naštěstí jsem opět odolal. Závěrečné téma bylo o tom, jak Almata má čistý vzduch. To jsem nejlépe posoudil den po té, když jsme vystoupali do hor a nad Almatou byl vidět oblak smogu. Když už paní začala zývat, ukončili jsme diskuzi a já jsem mohl odejít do svého nového zeleného pokoje a nechat si něco hezkého zdát.

Další den ráno jsme vyrazili společně s jednou novou kamarádkou Lenou z mezinárodního oddělení do hor. V autobuse jsme potkali paní s mladým synem, ke kterým jsme se přidali a vyrazili společnou cestou. Autobus nás zavezl na místo, kde se bude konat v roce 2012 zimní olympiáda. Rekonstrukce na Medeo a Chimbulaku probíhají v plném proudu. Od autobusové zastávky jsme hned začali stoupat do kopce, poté přišli schody na přehradu. Bylo jich opravdu strašně moc, ale potom se nám naskytl krásný pohled na místní velikány. Poté jsme zamířili po neznačené vyšlapané lesní cestě výše do hor. Šlo se velmi dobře a svižně. Kolem dvanácté jsme rozdělali oheň a udělali si oběd. Vzduch byl čistý a výhledy byly super. Došli jsme k vodopádu a pak ještě o něco výše, abychom se kochali pohledem na kopce a hory. V pět hodin jsme se vrátili zpět na autobusovou zastávku, abychom se vrátili zpět do Almaty. Lena byla dost utahaná, ale přesto se rozhodla jít s semnou do Ujgurského divadla, kde právě začínala sezóna. Divadelní představní bylo super. Plné efektů a zajímavé hudby. Nicméně ujgursky neumím, takže jsem pochytil jen několik slov, které jsou stejné jako v turečtině a pak několik jmen jako Čingischán. Šlo o historickou hru, kde hlavní roli hrála ujgurská královská rodina bojující proti Čingischánovi. Alespoň, tedy myslím, že o tom to bylo. Ještě před představením jsme navštívili galerii plnou obrazů ujgurských autorů. Ta byla velmi zajímavá. Po divadle jsem vyrazil autobusem do svého zeleného pokoje a spal jako kutě, abych další den mohl jít prozkoumat Almatu.